Popis
Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí“ v české literatuře přivedl do Prahy přes 150 badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura v intermediální perspektivě a s přihlédnutím k máchovskému výročí roku 2010 též Máchovské rezonance. Je intermedialita jen dalším módním neologismem, bez kterého se obejdeme? Anebo umožňuje popsat a interpretovat proměny vztahů mezi jednotlivými uměními, a představuje tak pro literární vědu skutečnou výzvu? Intenzivní bádání nejprve v německé a posléze i anglosaské jazykové oblasti stihlo v posledních zhruba dvaceti letech dospět od dílčích studií k syntézám a typologiím, zatímco v českém kontextu stojíme prakticky na začátku. Studie českých i zahraničních bohemistů a badatelů ze spřízněných oborů (dějin umění, estetiky, hudební vědy, filozofie) obsažené v tomto sborníku se věnují analýzám překračování mediálních hranic jak v rámci autorských poetik, tak uvnitř individuálních děl i mezi sémiotickými systémy: problematice filmové či rozhlasové adaptace literárních děl, komiksu, ekfrázi a dalším tematizacím výtvarného umění nebo hudebních motivů v literatuře, vztahu dramatu a divadelní realizace nebo reprezentaci skutečnosti či postupů jiných médií v literárních textech.
